Poslední zážitky z deváté třídy l

21. června 2014 v 11:28 | Anne-chan |  Zážitky
Konichiwa minnaaaa :3
Slíbila jsem vám, že budu psát články o tom co se dělo, tak tady je jeden z nich :3

Jelikož školní rok je téměř u konce, naše třídní učitelka vymyslela výlet pro obě deváté třídy. Navíc my jsme chtěli spát ve škole, což se ještě trochu upravilo a spojilo s výletem.
Ráno jsem teda do školy táhla jenom menší batůžek, který obsahoval jenom věci nezbytně potřebné k přežití.
První hodinu jsme připravovali ještě poslední věci na rozlučku a pak se vydali k přívozu přes řeku. Kluci se cestou mlátili štětcem. Takový to já uhodím tebe ty uhodíš mě, kdo vydrží víc. Měli potom ruce, jako by je poškrábala kočka.
Když jsme se konečně dostali přes vodu, měli jsme jít na autobus, akorát jsme zjistili, že na zastávku, kde jsme měli nastupovat se autobus opravdu nedostane, jelikož silnice byla rozkopaná. (Učitelka tam ještě volala a ptala se v kolik nám to jede přímo z téhle zastávky v ten určitý den -_-) Načež jsme se sebrali a šli na jinačí zastávku. Stihly bychom to akorát, kdyby je jedna naše spolužačka nerozhodla že se jí teda krutě nechce a nezačla dělat, že je jí špatně. Zřejmě doufala, že se jako vrátíme zpátky do školy a bude povšem, jenom díky ní, třeba bysme jí pak děkovali. Když nám ujel autobus, najednou se jí udělalo dobře. Učitelky se samozřejmě našeho výletu vzdát nechtěli, za protestů všech kolem. Já raději celou cestu držela hubu a krok. Kluci cestou k polní cestě, kterou jsme později šly narazili na bodlák. Ten co má kuličky jako sucháč. Nenapadlo je nic jinačího než mi to naházet na hlavu. Teda jenom jeden mi to naházel na hlavu. Nějak se mi podařilo to z těch vlasů dostat (hááááá mojeee moje nejdražšííí co mám a oni mi to chtěli zacuchat T.T a to vám řeknu že vlasy skoro do pasu se moc dobře nerozčesávají xDDDDD) jak jsem to tak držela v ruce, řekla jsem si že to chce pomstu, tak jsem se za tím klukem rozeběhla a trochu mu to taky naházela do vlasů.. on má výhodu že to jde hned vyndat když tam skoro nic nemá..

Na řadu přišla ta polní cesta do poměrně dost prudkého kopečkuu.. V půlce nás učitelky zastavili a vystříkali na nás celý repelent. Pokračovalo se lesem. V tom nejhorším kopci ta nejmenovaná osoba opět sehrála divadýlko. Půlka třídy šla až na vyhlídku, zbytek jsme zůstali pod ní a čekali na naší třídní až tu holku dovleče k nám. Tam jí opět bylo záhadně dobře.

Dál se pokračovalo na louku, kde jezdili dva traktory. Jeden převracel seno a ten druhý z něj dělal balíky. Tuhle cestu jsem si náramně užívala. Zároveň mi bylo docela smutno. Docela dlouho jsem necítila vůni sena, tak silnou a úžasnou. Vždycky jsem to zbožňovala. Tady se jedna holka rozhodla vylézt na ten balík sena. Varovala jsem jí ať to nedělá, ale neposlouchala mě. (léta praxe v tom co si obléct na sebe když lezete do sena, kraťasy to asi nebudou lidi xDDD) Když jsme vylezli úplně nahoru na louku, museli jsme slézt na silnici. Kdybysme šli dál po louce, byla by tam lesní cestička po níž se dalo slézt na silnici úplně v pohodě. Učitelky ale chtěli "dobrodrůžo" a tak se sjíždělo po svahu po prdeli. Což opravdu stálo za to. A šlo se dál. Silnice se po čase změnila v zaprášenou cestu vyježděnou traktorem a dovedla nás až do vesnice, jejíž název si nepamatuju. Skládala se ze dvou obydlených domů, u každého z nich byl uvázaný pes hlídač. Další budovy byli stáje a kolem nich ohrady. Tady jsem viděla jenom husy a na kopci pár krav. Tohle místo se mi neskutečně líbilo, jelikož jem dříve žila v menší vesničce, kde bylo opravdu hodně soukromí. A tady? Mezi kopci v přírodě, v dohledu nikde nikdo. Dokonalost, bylo to opravdu příjemné prostředí. Prošly jsme tím dál na další lesní cestu, chvilku vedla i mezi loukami a potom opět lesem. Došli jsme k další vesnici. Tady bylo ještě víc ohrad. A krávy hned u cesty. Až jsem se divila, že mi ani nesmrděli a to mě vždycky voněli jenom koně! Celou tuhle cestu jsem šla v deseti metrovém závěsu za třídní učitelkou a kluky. Za mnou nikdo.. Někde se courali. Šla jsem skoro sama. Nevadilo mi to, naopak jsem za to byla ráda. Zase mi z toho prostředí bylo docela smutno. Ale líbilo se mi tam opravdu moc! Jen jsem si říkala, kam jezdí v zimě nakupovat, když ty silničky namrznou, zřejmě jezdí nakoupit traktorem. Stejně by to stálo za to.

Když jsme tam tak čekali na zbytek našich tříd, volala druhá učitelka, že s tou holkou už to nejde, ať jdeme zpátky, že jí odvezou autem. Tak pro ní přijel učitel fyziky. My se vraceli stejnou cestou zpátky. Příště si alespoň vezmu lepší boty! S lepší podrážkou, pořádně mě bolí chodidla.

A! Znovu se dostávám k dívce lezoucí na balík! Tentokrát už tam balíky nebyli, další človíček v třetím traktoru je balil do fólie a dělal z nich senáž. Tak tahle dívka využila situace a válela sudy aždolů z celého kopce. Na moje rady opět nedbala.

Pak jsme seděli na zastávce a čekali na autobus domů. A došlo na to. Ona si sáhla na stehna a začala řvát, jak to pálí. Jenom jsem jí řekla, že jsem jí varovala. Uraženě se nafoukla a rači začala mluvit na jinačí téma. A to ještě nevěděla, co jí čeká až vleze pod sprchu. A že měla poškrábaný jak nohy tak i ruce...

To je všechno, co se týká výletu.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 raspberry raspberry | Web | 21. června 2014 v 11:39 | Reagovat

To je fajn, že máš na základce dobrý kolektiv. Já jsem neměla svoji třídu ráda (až na pár výjimek) ani na zš, ani teď. Ale teprve končím prvák, třeba se to zlepší... :) Každopádně u nás třeba přespání ve škole nepřipadá v úvahu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama