Zakrvácená růže

29. května 2014 v 23:10 | Anne-chan |  Jednorázovky
YAOI/SHOUNEN AI!!!

Shingeki no kyojin / Attack on titan

Paring: Levi x Eren

Snad se bude líbit D: yaoi jsem nikdy moc nepsala xDDD uvítám vaše názory :3 a vím mohla jsem to víc rozvést T.T




"Mikasa! Mikasa! Poběž!" Spěchal jsem uličkami města, jak nejrychleji to šlo. Chtěl jsem ho vidět, tak moc jsem po tom toužil, stačil jediný pohled! Už jsme byli blízko, ještě kousek! A taky že jo. Odbočil jsem za roh jednoho z mnoha domů a zabořil tvář přímo do zad jednoho z davu lidí, kteří to celé sledovali. Výpravná legie se vracela zpět domů. Stoupl jsem si tak, abych co nejlépe viděl a s natěšeným výrazem sledoval skupinu lidí na koních. S nedočkavostí v očích, kdy se konečně objeví ten, na kterého čekám. V zadu jsem konečně zahlédl tmavé krátké vlasy. Upoutala mě rurá nádherně rozkvetlá růže po mé pravici. Odřízl jsem ji kapesním nožem aniž by si toho kdokoliv stihl všimnout a začal se procpávat davem dopředu k pomalu jdoucím koním.

Mé uši zaplnilo klapání podkov. Na obličeji jsem cítil horkost. Teď projížděl kolem mě. Dosáhl jsem sotva na jeho botu. Popadl jsem třmen, abych jej upozornil na svou přítomnost a natáhl k němu ruku s růží. Neschopen promluvit jsem ji pevně tiskl ve své dlani, až se drobné ostny zatnuli do měkké dětské kůže. Krev pomalu stékala po holé paži a odkapávala na zem. Stál jsem tam takhle snad celý den, nebo mi to tak alespoň připadalo. Kůň se zastavil hned, jak si mě jeho majitel všiml. Upřel na mě své šedé oči v pořád stejném znuděném výrazu, který jsem u něho vídal pokaždé, když jsem ho pozoroval, pěkně z dálky. Do očí se mi draly slzy, snaha je potlačit byla marná. Neměl jsem odvahu podívat se nahoru a tak jsem hypnotizoval červenou tekutinu dole na dlažebních kostkách, jak se vpíjela do jejich spárů, stékala po stéblech trávy, která tam rostla.

Nemusel vydávat moc velký tlak na to, aby květinu vyprostil z vězení mých prstů. Jeho dotyk mě přímo paralizoval. Někdo, koho jsem tak dlouho obdivoval se mě dotkl. Zrudl jsem až po uši. Nepromluvil. Sehl se, pocuchal moje hnědé krátké vlasy. Spustil jsem obě paže dolů podel boků. On pobídl nervózně přešlapujícího hnědáka a dohnal ostatní.

"Počkej! Rivaille!" S výkřikem jsem otevřel oči do hluboké tmy. Byl to jen sen, sen který se opakoval skoro každý den. Opravdu jsem to jednou udělal. Jako děcko, co toho o světě tolik neví, ale rádo by se naučilo víc.

"Proč mě voláš?" Doufal jsem, že na mě alespoň v té tmě nejde vidět. Otočil jsem se a zadíval se na proužek světla za silnými mřížemi špinavé cely, kam mě zavřeli. Nevěděl jsem, že ta slova byla vyřčena nahlas. Trapas!

Mlčel jsem v domění, že to vypadá, jako kdybych znovu usnul. Vůbec tomu tak nebylo. Našpicoval jsem uši. Levi udělal dva kroky a silou vrazil klíč do zámku. S vrzáním jím otočil a cvaknutím odemkl. Pomalu vstoupil dovnitř a zase za sebou zamknul. Něco zacinkalo na podlaze a opět jsem slyšel kroky, blížil se ke mě s každým okamžikem. Srdce mi bušilo jako o závod, po horkém spánku stékala kapička potu.

"Pamatuju si na ten den moc dobře." Promluvil do temného ticha. Matrace na posteli se na kraji trochu prohnula a vzala mě s sebou. Můj bok se natiskl na jeho záda, jak se tam posadil.

"Vážně?" Vypravil jsem ze sebe přiškrceným hlasem.

"Kdo by si nepamatoval dítě, co se napůl vrhne pod koně a natahuje zakrvácenou ruku s růží." Tiše se zachechtal a položil mi ruku na rameno.

"Řekni mi pravdu, proč jsi to všechno dělal, nebyl příjezd zpět, kdy bych tě něviděl někde za davem všech těch lidí." Odmlčel se. "To se ti to tak líbilo? Věděl jsi přece co děláme, proč to děláme."

"Věděl." Zašeptal jsem, hlasitěji to nešlo, v krku mě tlačil obří knedlík. Proč to chce vědět? Proč tak najednou?

Tlak na mém rameni byl silnější. Otočil mě na záda a naklonil se nade mnou. Přes to, že byl o dost menší než já, vzbuzoval ve mě respekt. A teď jsem cítil tu sílu, jak mě tlačil dolů. Díval se mi přímo do očí.

"Proč to prostě neřekneš hned?" Byl tak blížko, že kdybych jen o kousek posunul hlavu, dotkl bych se špičkou nosu toho jeho.

"C-co neřeknu?" Na co sakra naráží, nemůže mě mít tolik přečteného, to přeci nejde! Až takhle dokonalý být nemůže!

"Že jsi se do mě zamiloval už jako škvrně." Zasyčel mi to do ucha, přejel mi z toho mráz po zádech. Odtáhl se, aby rozsvítil svíčku na stolku, zřejmě chtěl vidět můj zahanbený pohled. Proč musel sakra říct něco, co je pravda!

Začal se svlékat, odhazoval kusy oblečení na zem vedle sebe. Hltal jsem pohledem každou křivku jeho těla, která se odhalila. Plamínek tančil v lehkém průvanu, jenž přicházel zpod velkých dřevěných dveří. Teď stál vedle mě, jen v kalhotách se zbytkem postroje. Nemohl jsem nic dělat, přeci jen jsem byl přivázaný k postely, abych něco neudělal, abych se neproměnil.

Obkročmo se na mě posadil a začal přejíždět po mé hrudi. Vyhrnoval mi tričko, přetáhl ho přes hlavu a nechal ho tam.
"Eren Yeager." Vyslovil celé mé jméno, potom se začal věnovat mému tělu. První přišel polibek na čelo, na nos... Dlouhou dobu se vpíjel do mých úst, tak něžně a přes to tvrdě. Zavřel jsem oči a slastně si vychutnával ten okamžik. Tento muž, kterého jsem dlouho obdivoval a miloval, mi vzal můj první polibek. Rozléval se ve mě klid a uspokojení. Co víc bych si ještě mohl v této chvíli přát?

"Levi." Pouta odpadla, ruce byly zase volné. Tričko letělo někam do kouta. Popadl jsem jeho tváře do dlaní a snažil se prodloužit ještě víc a víc ten sladký moment. Kupodivu ledové prsty mého idola je zase sundali a posunul se trochu níž. Přejížděl mi jazykem po krku. Z hrdla se mi vydral tichý vzdech. Trošku to šimralo. Sjížděl níž, dělal si vlhkou cestičku na mém těle, občas ji přerušil svými rty a vytvořil na ní červený flíček.
Tak důkladné péče se mi nikdy nedostalo. Jednou rukou žmoulal mojí levou bradavku a do druhé se zakousl. Žužlal ji. Další sten, po němž zbyla jen plíživá ozvěna.

Hladil místa, která byla trochu tmavší, sedřená od postroje. Laskal mě a tiskl svá ústa po celém mém těle. Začal jsem chtít víc. Mnohem víc! Víc než kdy jindy! Cítil jsem trochu nepříjemný tlak mezi nohama, teprve teď jsem si to uvědomil.
Pohlédl jsem na bouli, která se udělala pod tmavými tepláky. Utišil mě fakt, že jsem v tom nebyl sám.

Stáhl mi kalhoty jedním rychlím trhnutím, dalším rozepl svůj poklopec. Začal se o mě třít. Při tom nacpal dva své prsty do mojí pusy. Důkladně jsem je naslinil. Když usoudil, že to stačí, začal si probojovávat cestu do mě. Nejdřív jedním a potom druhým. Nakonec mě popadl za kolena a dal je daleko od sebe. S takovou lehkostí, jakou jsem u něho ještě neviděl, si mě přisunul úplně k sobě. Vnikl do mě. Řezavý, bolestný sten proťal hrobové ticho, jenž mezi námi panovalo. Bez čekání se začal pohybovat. Zřejmě už to nemohl vydržet, nedivil jsem se. Po chvilce si mě na sebe posadil. Pomáhal mi vysedávat, postupně jsme zrychlovali, celou tu dobu se můj penis třel o jeho břicho.

Vyvrcholení se blížilo, úžasný pocit se rozléval celým mým tělem až do konečků prstů. Poslední výkřik se spojil s tím jeho. Vytříkl jsem pořádné množství spermatu. Totéž pocítila i moje zadnice. Ani ho ze mě nevyndal, když jsme oba padli na postel, celí zadýchaní, spocení, ale bylo nám úžasně...
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 a2l a2l | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 0:04 | Reagovat

Tak tohle bylo pěkně hawt! *_* A teď vážně, velmi hezky se to četlo a yaoi scéna se mi také líbila :) Nemám, co bych dodala - žůžo :3

2 Haruka Haruka | 13. srpna 2016 v 10:11 | Reagovat

Super ! :) '.' ^.^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama