S 3 Chcete nás zabít, sensei?!

13. dubna 2014 v 19:21 | Anne-chan
Yooo minna *-* dala jsem dohromady v hlavě co dám do dalšího dílu! ták píšu další díl xDDD (rozhodla jsem se že k příběhu co je z pohledu Anne budu psát na začátek A a k příběhu ze Suiho pohledu S.. xDDD abyste se v tom vyznali když přidám něco novýho xDDD mm je to fakt krátký.. xDD moc se toho nehodí zrovna >.< další bude delšíí xDD soooo here is it! xD hope u enjoy it! xDDD



Vstávali jsme hodně brzo, byl jsem úplně rozlámaný. Vlastně se tak vstávalo kvůli holkám, nevím, co jim sensei napovídala, ale trvalo jim asi dvě hodiny, než se připravili a než jsme mohli vyjít vůbec ven.
"Sensei? Co budeme dělat?" Zeptal jsem se jen tak, aby v místnosti nebylo takové ticho. Bělovláska na mě upřela bodavý pohled. Šel z ní trochu strach. Pohledem jsem ale neuhnul.
"Uvídíš, až přijdou." Odpověděla jenom a věnovala se zaplítání rybího copu na svých vlasech. Sklopil jsem hlavu a znuděně čekal, až ty dvě trubky přijdou z vedlejší místnosti.
"Jsme tu!" Vypadali ještě hůř než obvykle, na to, jak o sebe pečlivě pečovali celou tu dobu.
"No sláva." Pronesl jsem zatrpkle a otočil se k sensei, jestli nám teda konečně poví, co budeme dělat.
"Dnes vás čeká zahájení chunninské zkoušky." Oznámila nám poměrně radostně.
"Chcete nás zabít?!" Zařvali ty dvě společně, zděšeným hlasem. Bylo mi jasné, že v boji toho mnoho nezvládnou.
"Bude to v pořádku, máte přeci Suiho." Protočil jsem oči ke stropu. Zase to bude všechno na mě, chránit je. Taková blbost.
"Teď půjdeme, první zkouška začne už brzo. Říká se, že ta první je léta stejná. A i tak, v Konoze je tato zkouška snad nejjednodušíí, proto jsem vás sem vzala." Vysvětlovala nám po cestě.
Proč tedy všichni říkali, že jsme přišli pomoct? To mi trochu nedocházelo. Nakonec jsem to ale nechal plavat. Hlavní bude, když uspějeme, alespoň trochu.
"Tudy po schodech nahoru, třetí patro, první dveře v pravo." Ukazovala nám sensei. Odtud už to bylo na nás. Bez řečí jsme šly nahoru.
"Hej dávej pozor!" Někdo do mě narazil a ještě to sváděl na mě. Byl to kluk s černými vlasy, podle čelenky jsem zjistil že je ze skryté kamenné. Měl mnohem tmavší pleť, než mi ostatní a tak na něm docela zářilo zelené tričko.
"Promiň." Zvedl jsem levé obočí a pokračoval dál. Takové je nejlepší ignorovat. Překvapeně zíral, že jsem to nechal být.
"Hééééé, jsi tak super Sui-kun!" Prohlásila Kai, která šla hned za mnou.
"Hmm." Zamručel jsem bez zájmu a došel až do toho třetího patra. Otevřel jsem dveře a vešel první. Naskytl se mi pohled na ohromné množství lidí z různých vesnic. Měli divné pohledy. Nejhorší bylo, že se po nás hned podívali a měřili si nás od hlavy až k patě. Rozhodně mě zaujal někdo, kdo měl zářivě růžové vlasy. Nebyl jsem si jistý, zda je to dívka, nebo kluk. Posadili jsme se vedle sebe do jedné z úplně zadních lavic a čekali, co se bude dít dál. Počítal jsem s tím, že to bude zřejmě nějaký písemný test, proč bychom jinak byli v místnosti s lavicemi?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama